Naše Zlatíčka

Vítejte na stránkách Zlatíčka

0čkování

Nový příspěvek

Očkování - komplexní přehled


 
 
Očkování - komplexní přehled Očkování chrání dítě před těžkými nakažlivými onemocněními. Při očkování se do těla dostává očkovací látka, vakcína, která obsahuje oslabené nebo mrtvé zárodky dané nemoci. Nevyvolá nemoc, ale přinutí organismus vytvořit protilátky, které ho v budoucnu před touto nemocí ochrání.

Podobně jako v jiných evropských zemích se u nás provádí povinné pravidelné očkování podle očkovacího kalendáře. Je to očkování proti tuberkulóze, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, spalničkám, příušnicím a zarděnkám, virové hepatitidě typu B
a haemophilu influensae typu b.


Očkovací kalendář (pravidelné ze zákona povinné očkování)
4. den – 6. týden: očkování proti tuberkulóze

3. - 4. měsíc: 1. dávka hexavalentní očkovací látky proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, haemophilu influenzae b, dětské přenosné obrně a hepatitidě typu B v jedné injekci)

4. - 5. měsíc: 2. dávka hexavalentní očkovací látky

5. - 6. měsíc: 3. dávka hexavalentní očkovací látky

11. - 18. měsíc: 4. dávka hexavalentní očkovací látky.
(očkování hexavalentní očkovací látkou - hexavakcínou- se zahajuje od započatého 13. týdne věku, vždy až po zahojení reakce po očkování proti tuberkulóze. Provádí se třemi dávkami v intervalu minimálně jednoho měsíce. Následuje 4. dávka hexavalentní vakcíny nejméně 6 měsíců po podání 3. dávky. Měla by být podána nejpozději před dovršením 18. měsíce věku dítěte)

15. měsíc: očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám

21. – 25. měsíc: druhé očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám

2. rok: přeočkování dětí proti tuberkulóze, pokud mají negativní zkoušku na předloktí a nemají jizvu po prvním očkování v porodnici
(provádí se po skončení základního pravidelného očkování)

5. -6. rok: přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli

10-11 let: přeočkování proti dětské přenosné obrně inaktivovanou očkovací látkou

11-12 let: přeočkování proti tuberkulóze, pokud je negativní zkouška na předloktí

14-15 let: přeočkování proti tetanu, další pak po 10-15 letech.


Poznámka: Na trhu existuje alternativní vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Priorix, která může být v některých ohledech šetrnější, než je běžně používaná očkovací látka. Vakcína není hrazena ze zdravotního pojištění. Jedna dávka Priorixu stojí kolem 500 Kč.


Doporučená očkování
Doporučená očkování jsou ze zákona nepovinná. Nejsou v plné výši hrazena zdravotní pojišťovnou, ale to neznamená, že dítěti nepřináší užitek. Naopak. Některá nepovinná očkování jsou pro většinu děti více než vhodná a uvažuje se o jejich zavedení do systému pravidelného očkování.

Očkování proti klíšťové encephalitidě
Klíšťová encephalitida (klíšťový zánět mozku) je nakažlivé virové onemocnění. Virus se přenáší klíšťaty na lesní hlodavce, na divoce žijící a domácí volně se pasoucí zvířata, která se stávají přirozeným zdrojem nákazy. Vir se přenáší prostřednictvím slin nakaženého klíštěte. Nákaza člověka je ale možná nejen po přisátí klíštěte. Určité riziko představuje i tepelně nezpracované mléko nakažených koz, krav a ovcí. Může obsahovat virus klíšťové encefalitidy. Výskyt onemocnění souvisí s aktivitou klíšťat. Nejvíce nemocných je zpravidla od začátku léta do pozdního podzimu. Mezi nejtěžší komplikace klíšťového zánětu mozku patří trvalé obrny, poruchy koncentrace a paměti, atrofie svalů. Vakcínou proti klíšťové encephalitidě se mohou očkovat děti starší jednoho roku. V případě zvýšeného rizika přenosu infekce je možné očkovat i děti mladší. Očkuje se třemi dávkami do ramene nebo do hýžďového svalu. Nejvhodnější je tzv. pomalé schéma očkování: začíná se koncem podzimu nebo v zimě a mezi první a druhou dávkou očkování je interval 1–3 měsíce. Třetí dávka se podává za 9–12 měsíců po druhém očkování. V případě potřeby dosažení rychlé ochrany před klíšťovou encephalitidou existují modifikované způsoby očkování podle tzv. zrychleného schématu. Přeočkování se provádí po 3–5 letech.

Jedna dávka vakcíny proti klíšťové encefalitidě( FSME immun, Encepur) stojí kolem 400 Kč). Pojišťovny na toto očkování přispívaj v různém rozsahu.


Očkování proti meningokokovým nákazám
Existuje několik vakcín, které chrání před hnisavým zánětem mozkových blan způsobeným meningokokem. V současné době se jako nejvhodnější jeví vakcína proti meningokoku typu C, která je velmi účinná, bezpečná a vytváří dlouhodobou až celoživotní ochranu před onemocněním. Touto vakcínou je možné očkovat děti již od kojeneckého věku. Nejvhodnější doba k očkování je při vstupu dítěte do kolektivního zařízení (školka, škola) nebo v období dospívání (14-15 let). Nevýhodou je, že zatím neexistuje vakcína účinná v našich podmínkách proti meningokoku sk B, který je zodpovědný asi za 50 % závažných meningokokových onemocnění. Ani v dohledné době se s takovou vakcínou nepočítá a tak očkováním volby je zmíněná vakcína proti meningokoku typu C. Děti od roku věku a dospělí se očkují jedinou dávkou této vakcíny. Kojenci od 2 měsíců do roku se zpravidla očkují dvěma dávkami v intervalu 1 měsíce. V intervalu 3-5 let je nutno dítě přeočkovat.

Látka chránící dítě před meningokokem C vyjde asi na 700 Kč. K dispozici jsou vakcíny s názvem Neisvac a Menjugate.

Očkování proti pneumokokovým infekcím
Některé země evropské unie zařadily tuto vakcínu mezi pravidelná očkování a očkují všechny děti. Pneumokok totiž způsobuje závažná onemocnění včetně zánětu mozkových blan. Dětem s poruchou obranyschopnosti, chronicky nemocným a dětem s opakovanými záněty středoušší je u nás toto očkování hrazeno pojišťovnou. Pro ostatní je vhodné, ale není hrazeno. Očkovat lze již od kojeneckého věku. Vakcínu je možné podávat souběžně s očkováním 3 dávkami hexavalentní očkovací látky proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemophilové nákaze, žloutence B a dětské přenosné obrně. Poslední, čtvrtá dávka se pak podává ve 2 letech.
S přibývajícím věkem, ve kterém se zahajuje očkování, klesá četnost dávek, takže při očkování dětí mezi 2.-5. rokem věku stačí jen jediná dávka vakcíny. Je ale třeba říci, že riziko těžké pneumokokové infekce je zvláště u imunitně oslabených jedinců již v kojeneckém věku. Výjimečně vzniká potřeba přeočkování po 3-5 letech.

Očkovací látka proti pneumokokovým infekcím,Prevenar, stojí asi 1800 korun.


Očkování proti planým neštovicím
Je zvláště vhodné u dětí se sníženou obranyschopností nebo u některých chronicky nemocných. Vakcína je určena osobám, které jsou vnímavé vůči planým neštovicím, tedy je sami neprodělali, nemají vytvořeny protilátky a u nichž je vysoké riziko nákazy. Očkovat lze děti od jednoho roku. Některé země začaly očkovat plošně všechny děti. U nás se o tom zatím neuvažuje.
Očkování se provádí dvěma dávkami v intervalu 1-3 měsíce ve věku 1 rok až 12 let. Je možné očkovat i jedinou dávkou, ale postvakcinační ochrana nemusí být dostatečná. Dětem starším 12 let a dospělým se podávají obvykle dvě dávky v intervalu 1-2 měsíce.

K dispozici je vakcína Varilrix, která chrání před planými neštovicemi. Její cena je okolo 1500 Kč.


Očkování proti virovému zánětu jater typu A (hepatitida A)
Virový zánět jater způsobený virem hepatitidy A nepatří u nás k častým infekcím, ale při nedodržení základních hygienických návyků se nemoc občas objeví. Může k tomu dojít na letních táborech, v kempech, na dovolené nebo za mimořádných okolností, jako jsou např. záplavy. Očkování proti žloutence typu A se také doporučuje při cestách do některých exotických zemí. Vakcína se podává 14 dnů až 1 měsíc před cestou.
Očkovat je možné děti od roku věku.

Zhruba 1700 korun za celkem dvě dávky vakcíny Havrix si připraví rodiče, kteří své děti budou chtít nechat očkovat proti žloutence typu A. Očkuje se 2 dávkami v intervalu 6-12 měsíců.
Vakcína Twinrix (cca 900 Kč za jednu dávku) chrání proti oběma žloutenkám, tedy A i B. Očkuje se od jednoho roku života dítěte 3 dávkami, v intervalu 0-1-6 měsíc.



Očkování proti lidským papilomavirům
Chrání před onemocněními způsobenými některými lidskými papilomaviry (jako je především rakovina děložního čípku). Vhodné je aplikovat tuto vakcínu zejména dospívajícím dívkám a mladým ženám před začátkem pohlavního života.
Očkuje se zpravidla 3 dávkami v intervalu 0-2-6 měsíců. Druhou dávku je možné podat již za měsíc od první. Interval mezi druhou a třetí dávkou by neměl být kratší než 3 měsíce.

Očkovací látka Silgard nebo Cervarix proti karcinomu děložního čípku u dívek vyjde ve třech dávkách na zhruba 10 tisíc korun. Vakcína je vhodná pro mladé dívky, které ještě nezačaly s pohlavním životem, ale i pro ženy do 26 let.


Očkování proti chřipce
Chřipkou jsou nejvíce ohroženy děti v dětských domovech a ústavech, děti se závažným dlouhodobým onemocněním plicním, s cukrovkou, s chronickým onemocněním ledvin či s poruchou systému obranyschopnosti. U těchto rizikových skupin je očkování jednoznačně doporučeno a hradí ho zdravotní pojišťovna. V ostatních případech je vhodná porada s lékařem.
Děti mladší 9 let se očkují dvěma dávkami v intervalu 1 měsíce. Děti a dospělí starší 9 let se očkují jednou dávkou. Výjimkou jsou osoby s poruchou obranyschopnosti. Zde bývají potřeba dvě dávky. Očkování proti chřipce nechrání dlouhodobě. Každý rok je třeba přeočkovánat.

Očkovací látka proti chřipce ( Vaxigrip, Influvac, Fluarix) vyjde zhruba na 250 Kč.

Očkování proti rotavirům
Rotaviry patří k nejčastějším původcům střevních infekcí u kojenců a malých dětí. Projevují se zvracením a následným průjmem. Při těžkém průběhu hrozí odvodnění a rozvrat vnitřního prostředí organizmu. Proto jsou tyto infekce častým důvodem k hospitalizaci kojenců a malých dětí v nemocnici. Většinou následuje rychlé uzdravení do týdne od začátku nemoci. Občasné zažívací potíže však ještě několik dnů při postupném uvolňování diety přetrvávají. Od roku 2006 je u nás dostupná vakcína pro očkování dětí od 6 týdnů do 6 měsíců. Děti starší 7 měsíců se očkovat nedoporučuje. Očkuje se dvěma dávkami v odstupu minimálně 1 měsíce.
Některé evropské země uvažují o zařazení této vakcíny mezi pravidelná, plošná očkování.

Proti infekci způsobené rotaviry je možné nechat děti očkovat vakcínou Rotarix. Přesná cena sice není dosud jasná, bude to pravděpodobně částka přes 1000 Kč za dávku.

Očkování proti vzteklině
Vzteklina, zákeřné virové onemocnění, se díky očkování zvěře vyskytuje u nás jen sporadicky. Zdrojem nákazy je nemocné divoké zvíře (liška, srnčí, jelení zvěř) nebo nakažené domácí zvíře. Virus a nákaza se přenášejí zvířetem. Nákaza vzniká i při manipulaci se zvířetem a potřísněním otevřené rány jeho slinami. Během posledních dvaceti let nebylo u nás onemocnění člověka vzteklinou zaznamenáno. Je to výsledek drahé, ale účinné vakcinace lišek návnadou. Onemocnění vzteklinou se projevuje zprvu bolestmi hlavy, nespavostí, horečkou, postupně halucinacemi, nepřiměřeným chováním, křečemi, obrnami svalů. Jedinou možností, jak se nemoci bránit, je okamžité očkování po zranění zvířetem, které je důvodně podezřelé ze vztekliny. Podává se tzv. antirabické sérum. Poté se pacient očkuje a přeočkovává. Pokud ke zranění nedošlo, ale pacient byl ve styku s nemocným zvířetem, sérum se nepodává, pouze se očkuje. Existuje i preventivní očkování proti vzteklině u osob se zvýšeným rizikem kontaktu s touto nákazou. Vakcína se podává do svalu nebo podkožně do ramene nebo u dětí do stehna.

U nás dostupné očkovací látky proti vzteklině se nazývají Rabipur a Verorab

Dotazy rodičů na očkování

Kdy se dítě očkovat nemá?
1. Když je nemocné. I běžná lehká viróza, při které je dítě bez teploty, bývá překážkou očkování. Po horečnatém onemocnění by se dítě nemělo očkovat minimálně dva týdny po úplném vyléčení.
2. Jestliže po předchozím očkování došlo k mimořádně závažné reakci se zhoršením celkového stavu dítěte nebo k těžké alergické reakci.
3. Když dítě užívá léky, které snižují jeho obranyschopnost, nebo jde-li o dítě s prokázanou poruchou obranyschopnosti. Očkování zváží alergolog nebo imunonolog.

Co by měl lékař vědět před očkováním?
1. jaké léky dítě užívá,
2. zda mělo reakci na předchozí očkování,
3. zda některý z členů rodiny, s nímž bylo dítě v kontaktu poslední tři týdny před očkováním, nebyl nemocen
4. jestli dítě v posledních třech dnech nemělo zvýšenou teplotu, kašel, vyrážku, alergickou reakci, nebylo štípnuto hmyzem, nemělo bolesti hlavy, kloubů, průjem, nechutenství.
5. zda rodiče nepozorovali nápadnou změnu chování dítěte či poruchu spánku před dnem očkování.

Co by měli rodiče dělat po očkování?
Po očkování by nemělo být dítě po dobu 2 –7 dnů vystaveno větší fyzické námaze ani slunění.
Lehké místní reakce v místě vpichu jako je otok, zarudnutí nebo bolest, se neléčí, ale nechají se samovolně odeznít.

Jaké jsou nežádoucí reakce po očkování?
Očkovací látky jsou bezpečné a závažné vedlejší účinky očkování jsou vzácné. Vakcíny však musí být aplikovány správně, ve správnou dobu s ohledem na dlouhodobý i aktuální stav očkovaného jedince.
Většina nežádoucích reakcí po očkování je mírná a přechodná.
Jsou buď místní: bolest, otok a zarudnutí v místě vpichu, vznikající bezprostředně po očkování, obvykle během 12– 48 hodin, nebo celkové: zvýšená teplota nebo horečka, bolest hlavy, zvracení, průjem, vyrážka po těle. Obvykle vznikají do 72 hodin po očkování.
Nežádoucí reakci zmírní studené obklady nebo protizánětlivá mast. Horečce a bolesti hlavy lze předcházet podáním paracetamolu po očkování.

Je nutné dítě očkovat?
Ano, je. Očkování dokáže ochránit před zákeřnými nemocemi, které se běžně u nás vyskytují, a neočkovanému mohou způsobit trvalou těžkou újmu na zdraví.
Někdy mají rodiče pocit, že je nemoc díky lepší hygieně a zdravotní péči celosvětově na ústupu, a není tedy nutné dítě očkovat. Ukazuje se však, že ve chvíli, kdy z různých důvodů není populace proti některé z chorob, které se již téměř nevyskytují, očkována, zvýší se záhy počet nemocných touto chorobou mnohonásobně. Příkladem mohou být Velká Británie, Švédsko a Japonsko, které přechodně snížily proočkovanost proti dávivému kašli. Během několika následujících let došlo v Británii k epidemii dávivého kašle s 36 případy úmrtí. Podobná situace nastala v Japonsku i ve Švédsku.
Další z důvodů, proč je očkování nutné, je fakt, že i když se u nás výskyt některých nemocí výrazně snížil, mnoho jich přetrvává v jiných částech světa. Díky cestování se k nám mohou kdykoli rozšířit a mezi neočkovanými dětmi způsobit těžká život ohrožující onemocnění.

Proč se musí přeočkovávat. Nestačí základní očkování?
Základní očkovací schéma, tzv. primovakcinace, je tvořeno jednou nebo několika dávkami podanými ve stanoveném intervalu. Základní očkování slouží k vytvoření imunitní odpovědi, dostatečné hladiny protilátek chránících před nemocí. Protože po podání některých vakcín časem hladina protilátek klesá pod ochrannou mez, podává se další jedna nebo i více dávek za účelem posílení imunitní odpovědi. Takové očkování se označuje jako posilující očkování, nebo booster, čili přeočkování. Bez něho by některé vakcíny ztratily dlouhodobý ochranný efekt.

Je očkování účinné?
Někteří odpůrci očkování argumentují názorem, že většina lidí, kteří onemocněli, byla proti nemoci očkovaná. Z toho usuzují, že očkování je neúčinné a tedy zbytečné.
Ve skutečnosti je ale počet dětí, u kterých i přes očkování propukne nemoc, jen zlomkem počtu nemocných mezi neočkovanými. Jestliže mezi stovkami očkovaných dětí je pět neočkovaných, pak onemocní všech pět, zatímco mezi očkovanými onemocní jen ti, kteří si po aplikaci nevytvořili protilátky. Protože se účinnost vakcín pohybuje mezi 85–95 %,bude to jen několik jednotlivců ze stovek očkovaných dětí. V absolutním počtu jich může být víc, než je neočkovaných, ale v poměru k množství, ze kterého je vybíráme, je to několik procent proti stoprocentní nemocnosti ve skupině neočkovaných dětí.
Účinnost vakcíny závisí na mnoha okolnostech. Mimo jiné je to stav dítěte a jeho imunitního systému v době očkování. Výše zmíněná účinnost většiny vakcín pro děti je vysoká a je dalším důvodem, proč rozhodně očkování podporovat. Navíc ruku v ruce s vysokou účinností jde i bezpečnost moderních vakcín.

Nenaruší imunitní systém kombinace více očkování v jedné injekci?
Není prokázáno, že by očkování mělo negativní účinek na normální imunitní systém dítěte nezávisle na tom, zda se jedná o kombinovanou nebo samostatnou vakcínu. Na světě bylo provedeno mnoho studií, které prověřovaly účinky vakcín. Studie prokázaly, že vakcíny jsou stejně účinné, jsou-li podávány v kombinaci nebo samostatně a zároveň kombinace nepřinesla vyšší výskyt nežádoucích účinků. Díky kombinovaným vakcínám jsou děti rychle chráněny proti zákeřným nemocem již v ranném věku, v nejzranitelnějším období života.
Kombinované vakcíny navíc znamenají méně návštěv u lékaře, méně vpichů, méně stresů.

Není možné, aby očkování podnítilo v těle vznik jiné nemoci?
Je mnoho nemocí, které vypuknou u pacienta, ať je očkován nebo není a jen díky tomu, že v době nedávno minulé očkován byl, hledají se příčinné souvislosti s očkováním. Objektivně se je ale nedaří prokázat. Něco jiného je, když má pacient prokázanou poruchu imunity. V takovém případě však měl zvážit lékař imunolog, za jakých podmínek, jakou vakcínou a zda vůbec očkovat.

Jak předcházet komplikacím při očkování?
Riziko možných nežádoucích reakcí u očkovaného dítěte ovlivňuje míra informovanosti rodičů o problematice očkování. Mnohým komplikacím se dá totiž zabránit, jestliže se dodrží základní pravidla, která stanovují, za jakých okolností se dítě může naočkovat a kdy to naopak jeho zdravotní stav nedovoluje, nebo kdy je očkování pro dítě nadměrnou zátěží. I když konečné rozhodnutí o očkování učiní lékař, anamnézu dítěte, jeho předchozí nemoci a jeho současnou kondici znají nejlépe rodiče a podle jejich informací se lékař rozhoduje
Žádné komentáře
 
TOPlist